Proč se lidé k zlatu vracejí právě ve chvílích nejistoty
Zlato má mezi investory zvláštní postavení. Na rozdíl od akcií nevynáší dividendu, na rozdíl od dluhopisů nenese úrok a na rozdíl od nemovitostí se nedá pronajmout. Přesto ho lidé nakupují už po staletí, protože v časech vysoké inflace, oslabení měn nebo geopolitických krizí bývá vnímané jako uchovatel hodnoty.
V posledních letech tento trend znovu zesílil. Cena zlata se v roce 2024 i 2025 pohybovala na historicky vysokých úrovních a investoři reagovali na nejistotu kolem sazeb centrálních bank, konfliktů i zpomalování světové ekonomiky. Právě proto je důležité rozlišovat, zda člověk kupuje samotný kov, nebo pouze finanční nástroj, který jeho cenu kopíruje.
Fyzické zlato: slitek nebo mince jako pojistka majetku
Nejtradičnější cestou je koupě fyzického zlata, tedy slitků nebo investičních mincí. V Česku se nejčastěji prodávají slitky o hmotnosti od 1 gramu až po 1 kilogram. Čím menší slitky investor nakupuje, tím vyšší bývá přirážka nad aktuální burzovní cenu kovu. U malých gramových slitků může být rozdíl proti spotové ceně výrazný, u větších slitků je přirážka nižší.
Výhodou fyzického zlata je přímé vlastnictví. Investor drží konkrétní kov, nikoli nárok na jeho cenu prostřednictvím finanční instituce. To je důležité zejména v krizových situacích, kdy lidé chtějí mít majetek mimo bankovní systém. Fyzické zlato ale přináší i praktické starosti: je třeba ho bezpečně uschovat, pojistit a v případě potřeby také znovu prodat.
Prodejní cena bývá nižší než nákupní, takže rozdíl mezi nákupem a zpětným výkupem snižuje výnos. U běžných investičních slitků se spread může pohybovat v jednotkách procent, u mincí nebo menších gramáží i výš. Pokud investor koupí zlato za 100 tisíc korun, už samotný rozdíl mezi nákupem a prodejem může znamenat ztrátu několika tisíc korun ještě před tím, než se cena kovu pohne.
Fyzické zlato se hodí spíše jako dlouhodobá pojistka než jako nástroj pro rychlé obchodování. Odborníci obvykle doporučují držet ho jen jako menší část portfolia, často v řádu 5 až 10 procent majetku, podle věku investora, vztahu k riziku a struktury ostatních aktiv.
Akcie těžařů: vyšší výnos, ale také vyšší riziko
Druhou možností je investice do akcií firem, které zlato těží, zpracovávají nebo vyhledávají nová ložiska. Na rozdíl od fyzického kovu nejde o přímou sázku na cenu zlata, ale o podíl ve společnosti. To znamená, že do hry vstupují i další faktory: náklady na těžbu, zadlužení, kvalita řízení firmy, politické prostředí v zemi těžby nebo množství nově objevených zásob.
Akcie těžařů mají často vyšší volatilitu než samotné zlato. Když cena kovu roste, zisky těžařských firem mohou růst rychleji než samotná cena zlata, protože jejich náklady se nezvyšují stejným tempem. Naopak při poklesu ceny zlata mohou být ztráty firem mnohem prudší. Jinými slovy: akcie těžařů umějí zlato „přestřelit“ směrem nahoru i dolů.
Praktický příklad ukazuje rozdíl dobře. Pokud zlato během roku zdraží o 15 procent, akcie silné těžařské firmy mohou vzrůst třeba o 25 až 40 procent. Stejná akcie ale může v jiném období klesnout i tehdy, když cena zlata zůstává stabilní, například kvůli nárůstu nákladů na energii, mzdám nebo problémům v dolech. Pro investora to znamená, že těžaři nejsou vhodní jako čistá náhrada zlata, ale spíše jako rizikovější doplněk.
Výhodou je také možnost získat dividendový výnos. Některé těžařské společnosti vyplácejí část zisku akcionářům, což fyzické zlato ani většina ETF nenabízí. Na druhé straně investor nese podnikatelské riziko: firma může vydávat nové akcie, ztratit licenci, čelit ekologickým sporům nebo politickému zásahu státu.
ETF na zlato: jednoduchý přístup bez trezoru, ale ne bez rizik
ETF, tedy burzovně obchodované fondy, patří k nejpohodlnějším způsobům, jak získat expozici vůči zlatu. Nejčastěji kopírují cenu fyzického zlata, které je uloženo v trezorech, a investor si kupuje podíl v tomto fondu přes běžný brokerský účet. Je to rychlé, likvidní a pro mnoho lidí levnější než nákup slitku.
Hlavní výhodou ETF je jednoduchost. Není nutné řešit skladování, pojištění ani fyzický transport. Investor může nakupovat a prodávat během obchodních hodin na burze, často s velmi malým rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou. Roční nákladovost bývá nízká, u velkých fondů typicky kolem 0,2 až 0,4 procenta ročně. To je méně, než kolik stojí skladování fyzického kovu v soukromém trezoru.
Jenže ETF nejsou totéž co zlato v ruce. Investor vlastní podíl ve fondu, nikoli přímo kov. To s sebou nese riziko protistrany, tedy závislost na tom, jak je fond spravován a jak přesně drží fyzické rezervy. U běžně známých a velkých fondů je toto riziko nízké, ale není nulové. Navíc v extrémní krizi může být likvidita na trhu omezená a cena ETF se může krátkodobě odchýlit od ceny samotného kovu.
ETF jsou vhodné hlavně pro ty, kdo chtějí zlato jako součást investičního portfolia, ale nechtějí řešit logistiku. Pro dlouhodobé investory bývají praktické, zejména pokud pravidelně spoří menší částky. Naopak pro člověka, který chce mít majetek mimo finanční systém, nejsou plnohodnotnou náhradou fyzického slitku.
Co rozhoduje: likvidita, náklady, daně i účel investice
Při výběru mezi slitkem, akciemi těžařů a ETF nejde jen o výnos. Rozhoduje především účel. Pokud má zlato sloužit jako nouzová rezerva pro případ systémového šoku, dává větší smysl fyzický kov. Pokud chce investor spekulovat na růst ceny zlata a zároveň přijmout vyšší riziko, mohou být zajímavé akcie těžařů. Jestliže hledá jednoduchý a levný nástroj pro běžné portfolio, obvykle zvítězí ETF.
Důležitá je i likvidita. Fyzické zlato lze prodat prakticky kdykoli, ale ne vždy za nejlepší cenu a ne vždy okamžitě. ETF se na burze prodávají během dne, což je pro mnohé investory pohodlnější. Akcie těžařů jsou likvidní podobně jako jiné akcie, ale jejich cena se může prudce hýbat i bez změny ceny zlata.
Roli hrají také daně a poplatky. V Česku je pro fyzické investiční zlato při splnění zákonných podmínek při prodeji osvobození od DPH už při nákupu, což je jeden z důvodů jeho obliby. U ETF a akcií se ale posuzují standardní pravidla pro kapitálové zisky, tedy zejména časový test a daňové povinnosti podle typu investice a držby. Pro investora je proto důležité sledovat nejen cenu kovu, ale i konkrétní daňový režim.
Rozdíl je i v měně. Zlato se na světových trzích oceňuje v dolarech, takže český investor nese kromě pohybu ceny kovu také kurzové riziko koruny vůči dolaru. To platí jak pro fyzické zlato, tak pro ETF a často i pro akcie těžařů obchodované v zahraničí. Když dolar posiluje, může výsledek v korunách vypadat lépe, i když cena zlata v dolarech neroste.
Jak si vybrat podle toho, co od zlata skutečně čekáte
Pro konzervativního investora, který chce majetek rozložit a mít část aktiv mimo banky, bývá nejlogičtější kombinace fyzického zlata a případně malého podílu ETF. Fyzické slitky nebo mince mohou sloužit jako dlouhodobá pojistka, ETF zase jako flexibilní nástroj pro snadnou správu portfolia. Akcie těžařů mají smysl spíše pro zkušenější investory, kteří přijímají vyšší kolísání a rozumějí tomu, že do hry vstupuje i výkon firmy, ne jen cena kovu.
V praxi se často ukazuje, že největší chybou je koupit zlato bez jasného cíle. Jinak se chová aktivum určené na desetileté držení, jinak nástroj pro krátkodobou spekulaci a jinak akcie firmy, která těží na dvou kontinentech. Investice do zlata tedy nezačíná otázkou, co je nejlepší, ale čím má zlato v portfoliu být: pojistkou, obchodní příležitostí, nebo jen doplňkem k akciím a dluhopisům.
