Na dnešním jednání velvyslanců členských zemí Evropské unie se objevily návrhy, které by mohly výrazně oslabení stávajících sankcí vůči Rusku. Tyto ústupky se týkají zejména ruských vojáků, zkapalněného zemního plynu (LNG) a ryb, což vyvolává diskusi o směřování politiky EU vůči Moskvě. Podle diplomatických zdrojů by příslušné změny mohly být potvrzeny na pondělním zasedání ministrů zahraničí, avšak dohoda zatím není jistá. Sankce, které byly uvaleny po začátku ruské invaze na Ukrajinu, tak dostanou novou podobu, která se může lišit od původních záměrů.
Jedním z klíčových bodů jednání byl zákaz vstupu ruských vojáků do zemí EU. Původně Estonsko a Litva prosazovaly automatický zákaz pro všechny ruské vojáky, kteří se účastnili bojů na Ukrajině. Tento návrh byl později podpořen i Evropskou komisí. Nicméně, proti jeho širokému vymezení se postavily Francie, Itálie a Řecko, které mají značný zájem na příjezdovém cestovním ruchu a vydávají víza ruským občanům. Výsledný kompromis se tedy zaměří pouze na krátkodobá víza a bude se týkat pouze těch osob, které se přímo zapojily do vojenských operací. Tímto způsobem se členské státy snaží vyhnout obtížím s ověřováním minulosti jednotlivých žadatelů o víza.
Oslabení sankcí na ruskou ropu a LNG
Dalším důležitým bodem jednání byl cenový strop na ruskou ropu. Evropská komise navrhla, aby byl stávající strop ve výši 44 dolarů za barel zmrazen na období šesti měsíců. Tento mechanismus zakazuje evropským firmám poskytovat služby, jako je pojištění, tankerům, které přepravují ruskou ropu prodávanou nad stanovenou cenu. Bez zásahu by se strop 15. července zvýšil na více než 60 dolarů za barel, což by mohlo mít negativní dopad na cenu ruské ropy Urals. Země jako Řecko, které jsou na lodní dopravě závislé, prosazují pouze tříměsíční zmrazení a vyžadují výjimku pro zkapalněný zemní plyn, což by oslabilo přísnost původního návrhu Evropské komise.
Řecké společnosti by mohly nadále přepravovat ruský LNG do zemí mimo EU, což by taktéž mohlo oslabit záměr o zákazu nákupu ruského LNG pro další prodej mimo evropský prostor. Tento zákaz má být implementován od ledna příštího roku, avšak členské státy se shodly na tom, že prodej tankerů určených k přepravě LNG do Ruska bude zakázán. Oslabení sankcí v této oblasti ukazuje na napětí mezi hospodářskými zájmy jednotlivých států a jednotnou politiku EU vůči Rusku.
Snížení omezení na dovoz ruských ryb
Další významnou změnou je oslabení plánovaných omezení na dovoz ruských ryb. Německo získá možnost pokračovat v nákupu tresky jednoskvrnné, což je pro tamní trh důležité. Polsko a Portugalsko se snaží zajistit výjimky pro treskovité ryby, což ukazuje na různé zájmy v oblasti rybářství mezi členskými státy. Dále, kvůli odporu Bulharska, má být ze sankčního seznamu vyřazen patriarcha Kirill, který je hlavou ruské pravoslavné církve. Tato situace ukazuje, že nové sankce, které by měly být zavedeny, budou mít určité slabiny a nebudou tak přísné, jak bylo původně plánováno.
Celkově se dá říci, že členské státy EU se snaží najít rovnováhu mezi účinným uvalením sankcí na Rusko a udržením vlastních ekonomických zájmů. Oslabení sankcí je jasným signálem, že situace je složitější, než se zdálo, a že v rámci EU existují rozdílné názory na to, jak by měla být politika vůči Rusku nastavena. Tento vývoj bude mít pravděpodobně dalekosáhlé důsledky nejen pro obchodní vztahy mezi EU a Ruskem, ale také pro politickou atmosféru v Evropě.
