Čínská přehrada Tři soutěsky, která je považována za největší vodní elektrárnu na světě, má nečekaný vliv na naši planetu. Kromě produkce elektrické energie dochází k drobným, avšak měřitelným změnám v rotaci Země. Jak uvádí vědec Benjamin Fong Chao z NASA, naplnění nádrže přehrady, která může pojmout asi 40 miliard kubických metrů vody, má za následek prodloužení dne o 0,06 mikrosekundy. Tato změna je pro člověka prakticky nepostřehnutelná, avšak moderní technologie dokážou tyto variace přesně zachytit.
Přehrada, která je dlouhá více než 2,3 kilometru a vysoká 185 metrů, se nachází na řece Jang-c’-ťiang ve střední Číně. Soustředění tak obrovského množství hmoty na jednom místě ovlivňuje rozložení hmoty na Zemi a tím i její rotaci. Vědecké principy, na kterých tento jev spočívá, vycházejí ze zákona zachování momentu hybnosti. Když se mění rozložení hmoty rotujícího tělesa, může se změnit i rychlost jeho otáčení. Přehrada tedy zvyšuje odpor vůči rotaci Země, což vede k jejímu nepatrnému zpomalení, a tím i k prodloužení dne.
Další faktory ovlivňující délku dne
Přehrada Tři soutěsky však není jediným faktorem, který hraje roli v délce dne. Různé přírodní jevy, jako například gravitační vliv Měsíce, zemětřesení a vnitřní změny v zemském jádru, mají rovněž významný dopad na rotaci naší planety. Například zemětřesení v Japonsku v roce 2011 zkrátilo den přibližně o 1,8 mikrosekundy. Na druhé straně, slapové působení Měsíce způsobuje, že se den prodlužuje zhruba o dvě milisekundy za sto let. Tyto malé, avšak kumulativní změny ukazují na to, jak dynamická a komplexní je rotace Země.
Vědci také upozorňují, že lidské činnosti mohou mít ještě výraznější dopady na rotaci Země. Například vysychání Aralského jezera, podle výzkumů německých geofyziků Maika Thomase a Roberta Dilla, ovlivnilo rotaci Země více než třikrát tak silně, než jakým způsobem to činí přehrada Tři soutěsky. Úbytek ledové hmoty v Grónsku byl podle odhadů dokonce desetkrát efektnější v prodlužování dne než naplnění této čínské nádrže. Tyto faktory ukazují, jak mohou změny v přírodním prostředí, způsobené člověkem, mít dalekosáhlé následky na planetární procesy.
Praktický význam těchto měření
Přesnost měření délky dne a rotace Země má praktický význam, zejména v oblasti kosmonautiky. Vědci potřebují přesně znát orientaci a rychlost rotace Země pro navigaci satelitů a meziplanetárních sond. I drobné odchylky mohou ovlivnit výpočty a provoz těchto zařízení. V minulosti byla Země považována za dokonale přesné hodiny, avšak moderní vědecké poznatky ukazují, že délka jednotlivých dnů se neustále mění a lidské aktivity mohou tyto změny dál ovlivňovat. Takto se ukazuje, že i zdánlivě malé změny, jako je prodloužení dne o 0,06 mikrosekundy, mohou mít důsledky pro technologie, na kterých dnes závisíme.
Na závěr lze říci, že přehrada Tři soutěsky je fascinujícím příkladem toho, jak lidské konstrukce mohou ovlivnit přírodní procesy na planetě. Ačkoliv tato změna v délce dne není pro běžného člověka postřehnutelná, ukazuje to na komplexitu interakcí mezi člověkem a přírodou. Je důležité si uvědomit, že i malé změny mohou mít dlouhodobé důsledky a že naše činnosti mají potenciál ovlivnit planetu způsobem, který si možná ani neuvědomujeme.
