Čínská společnost ENN Group oznámila významný posun v oblasti výzkumu jaderné fúze, když její experimentální tokamak EXL-50U dosáhl více než 100 milionů fúzních reakcí vodíku a bóru za sekundu. Tento úspěch je považován za první vodíko-borovou fúzní reakci uskutečněnou komerční fúzní společností na vlastním zařízení. Většina současných fúzních projektů, včetně evropského ITER, se soustředí na fúzi deuteriu a tritia, což je proces, při kterém vzniká helium a neutrony. Na rozdíl od toho vodíko-borová fúze, která využívá protony a jádra bóru-11, produkuje jako hlavní produkty částice alfa, tedy jádra helia, a nemá za následek výrobu vysoce energetických neutronů, které mohou poškodit materiály reaktoru a aktivovat jeho okolí.
Vodík a bór jsou navíc mnohem dostupnější než tritium, které je radioaktivní a v přírodě vzácné. I když vodíko-borová fúze slibuje mnoho výhod, jako je nižší riziko radioaktivity a snadnější dostupnost paliv, má také zásadní nevýhodu, a to obtížnost jejího spuštění. Tato fúze vyžaduje mnohem vyšší teploty a velmi přesné podmínky pro udržení plazmatu, což činí její praktické využití komplikovanější. Čínští vědci proto experimentovali s různými metodami, jak zahřát plazma, včetně kombinace vstřikování vysokoenergetických neutrálních částic s vysokofrekvenčními rádiovými vlnami, což vedlo k vytvoření velkého množství rychlých protonů, které se srážely s jádry bóru a zvyšovaly tak počet fúzních reakcí.
Hodnocení a budoucnost experimentu
Při hodnocení úspěchů experimentu se ENN Group opírala o názory více než deseti odborníků z mezinárodních výzkumných institucí a univerzit. Opakovaná měření částic alfa potvrdila, že k vodíko-borové fúzi skutečně docházelo, což je důležitý krok k dalšímu rozvoji této technologie. Nicméně, i přes dosažené výsledky, nelze v tuto chvíli hovořit o vzniku nového zdroje elektřiny. Vědci stále pracují na podmínkách, které by umožnily reakci udržet a následně využít její energii. Vodíko-borová fúze je stále v rané fázi výzkumu a její praktické aplikace v elektrárnách je zatím vzdálená, i když se na ní intenzivně pracuje. Vedoucí projektu Jang Jüan-ming uvedl, že cílem je co nejdříve dosáhnout teploty 100 milionů stupňů Celsia, což je klíčový krok pro další vývoj této technologie.
Mezinárodní konkurence a další výzkum
Vodíko-borovou fúzi zkoumá také několik soukromých firem v USA a Německu, což ukazuje na rostoucí zájem o tuto alternativní formu jaderné energie. Zastánci vodíko-borové fúze poukazují na možnost přímé přeměny energie nabitých částic na elektřinu, což by mohlo eliminovat potřebu mezikroků, jako je ohřev vody a pohon turbíny, jak je tomu v tradičních elektrárnách. Tím by se mohly snížit náklady a zvýšit efektivita výroby energie. I přes tyto slibné aspekty je však třeba mít na paměti, že technologie stále potřebuje značný rozvoj a zdokonalení, než se stane komerčně životaschopnou. ENN Group již plánuje další zařízení a začátkem září zahájila stavbu experimentální platformy Helong-2, která má představovat třetí generaci jejích fúzních zařízení. Tato budoucí zařízení by měla přispět k dalšímu pokroku v oblasti jaderné fúze a přiblížit svět k realizaci čistější a udržitelné energetiky.
