Americká administrativní opatření k snížení cen paliv se zaměřují na využití zákona o obranné výrobě, který vznikl v období korejské války. Tento zákon dává prezidentovi rozsáhlé pravomoci, které mohou být využity pro zajištění výroby materiálů a služeb nezbytných pro obranu a krizovou připravenost. Viceprezident J. D. Vance oznámil, že vláda se rozhodla podpořit rozšíření rafinerie společnosti Delek v Texasu, což má za cíl zvýšit produkci paliv. Řidiči v USA však nebudou pravděpodobně mít rychlou úlevu, neboť proces rozšiřování rafinerie může trvat déle, než se očekávalo.
Rafinerie společnosti Delek v Tyleru v Texasu v současnosti zpracovává přibližně 74 tisíc barelů ropy denně. Po plánovaném rozšíření se očekává, že zařízení bude schopno vyrábět další miliony galonů paliv určených jak pro civilní, tak pro vojenské využití. Viceprezident Vance však neuvedl konkrétní čísla, o kolik se zvýší produkce, a také není jasné, kdy budou nové výrobní kapacity k dispozici. Tento nedostatek specifikací vyvolává otázky ohledně efektivity tohoto kroku a jeho vlivu na trh s palivy.
Drahá paliva jako politický problém
Načasování tohoto oznámení není náhodné. Vzhledem k nadcházejícím volbám do Kongresu, které se konají 3. listopadu, se Trumpova administrativa snaží nalézt řešení, které by pomohlo snížit tlak spojený s vysokými cenami paliv. V říjnu se průměrná cena benzinu poprvé v historii dostala nad čtyři dolary za galon, přičemž v době oznámení činila 4,34 dolaru, což odpovídá přibližně 28 korunám za litr. Nafta se prodávala za průměrných 6,28 dolaru za galon, což odpovídá zhruba 41 korunám za litr. Pro srovnání, před rokem stála nafta 3,65 dolaru za galon, což ukazuje na dramatický nárůst cen a zvyšující se ekonomické tlaky pro uživatele.
Analytici varují, že situace se nemusí výrazně zlepšit ani po rozšíření rafinerie, neboť nová produkce se na trhu pravděpodobně neobjeví v krátkém časovém horizontu. Odborník Tom Klouza předpovídá, že rekordní maloobchodní cena nafty ve výši 6,53 dolaru za galon by mohla být překonána před blížícími se volbami. Pro Trumpovu administrativu to představuje značnou výzvu, neboť vysoké ceny paliv mohou ovlivnit volební preference voličů a celkovou ekonomickou situaci v zemi.
Omezení dodávek a tlak na trh s palivy
Washington zkoumal i další možnosti, jak situaci na trhu s palivy stabilizovat. Zvažoval například zákaz vývozu nafty, což by ale mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro domácí ekonomiku a mezinárodní obchod. Nakonec se rozhodl pro dohodu o dodávkách ruského paliva, která však podle odborníků nemusí výrazně ovlivnit ceny. Dohodnutý objem 35,76 milionu barelů by odpovídal přibližně deseti dnům americké spotřeby nafty, což je relativně malý objem v porovnání s celosvětovou poptávkou. Navíc není jasné, zda se dodávky skutečně uskuteční, což vyvolává obavy o stabilitu trhu.
Na globálním trhu s naftou panuje nedostatek paliva, který je způsoben různými faktory, včetně konfliktu na Blízkém východě a omezených dodávek přes Hormuzský průliv. Současné ukrajinské dronové útoky na ruské rafinerie dále narušují dodávky, což má za následek rostoucí velkoobchodní ceny nafty. Americké i londýnské kontrakty se v minulých dnech pohybovaly kolem 200 dolarů za barel, což je pro mnohé dopravce a zemědělce velmi zatěžující. Vysoké ceny nafty tak mohou mít dlouhodobý dopad na ceny zboží a zemědělské produkce, což může vést k dalšímu zvyšování životních nákladů pro širokou veřejnost.
