Od návratu extremistického hnutí Taliban do čela Afghánistánu uplynulo pět let. Tento významný milník je spojen s pokračující hlubokou krizí v chudém státě, která se dotýká čtvrtiny obyvatelstva. Přes čtrnáct milionů lidí trpí každodenní nejistotou v oblasti potravin a základních potřeb. V zemi, kde se dříve nacházely západní humanitární organizace, nyní panuje nedostatek pomoci a zdrojů, které by mohly obyvatelům ulehčit jejich těžké životní podmínky. Obavy o budoucnost se prohlubují, zejména mezi ženami a dětmi, jejichž práva a životní podmínky se výrazně zhoršily.
V současné době se více než 3,7 milionu afghánských dětí mladších pěti let potýká s vážným deficitem živin. Oslabené tělo dětí je pak náchylnější k různým infekcím a nemocem, které mohou mít fatální následky. Dlouhodobý nedostatek potravy nejenže zpomaluje tělesný růst, ale také negativně ovlivňuje kognitivní vývoj dětí. Na venkově, kde je přístup k lékařské péči značně omezený, putují rodiny za odbornou pomocí často několik hodin, nebo dokonce dní. Pracovnice Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, Olga Cherevková, upozorňuje, že lidé v odlehlých oblastech často netuší, co podvýživa obnáší, a k lékaři přivádějí své děti až ve chvíli, kdy je situace kritická.
Pokles humanitární pomoci a uzavírání zdravotnických zařízení
Provoz zdravotnických center v Afghánistánu je v tuto chvíli silně závislý na mezinárodní pomoci, která v posledních čtyřech letech klesla o sedmdesát procent. Mnoho humanitárních organizací se muselo stáhnout, neboť Taliban zakázal jejich činnost, a další dárci přesměrovali svou podporu jinam. Tato situace vedla k tomu, že řada klinik musela uzavřít své dveře, což mělo devastující dopad na místní obyvatelstvo, které nemá jiné možnosti, jak vyhledat lékařskou pomoc. Zdravotní sestra z jednoho afghánského zařízení uvedla, že pokud by museli zavřít, ohrozilo by to životy mnoha žen a dětí, které nemají peníze ani prostředky na dopravu do vzdálenějších nemocnic. V průměru takto ošetřují osmdesát až devadesát pacientů denně, což ukazuje na naléhavost a kritičnost situace.
Krize v oblasti práv žen a jejich postavení ve společnosti
Jedním z nejvážnějších aspektů současné situace v Afghánistánu je krize v oblasti práv žen. Po návratu Talibanu k moci byly ženám uvaleny přísné restrikce, které výrazně omezily jejich možnosti vzdělávání a profesního uplatnění. Zákaz studia na středních a vysokých školách vedl k tomu, že se do vzdělávacího systému nedostalo více než dva miliony dívek. Tento nedostatek vzdělaných žen se přímo promítá do zdravotní péče, neboť ženy mají nárok vyhledávat pomoc pouze u ženských lékařek. V současnosti probíhá méně než patnáct procent porodů pod profesionálním dohledem, což má za následek jednu z nejvyšších úmrtností matek během porodu na světě. Taliban sice zpočátku sliboval umírněnější vládu, ale v krátké době začal prosazovat striktní výklad islámského práva, který ženám brání v aktivním zapojení do veřejného života.
