Evropská komise (EK) ve svém nejnovějším návrhu revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1 oznámila, že hodlá zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030. Tento krok však přichází s podmínkou, že podniky budou muset předkládat a realizovat konkrétní plány na snižování emisí, aby mohly nadále těžit z této podpory. Tímto způsobem chce EK propojit systém s investicemi do dekarbonizace a podpořit tak přechod na udržitelnější formy výroby. Tato revize, která je považována za jeden z nejdůležitějších kroků v rámci evropské klimatické politiky, se očekává jako impuls k dalšímu jednání mezi evropskými lídry a zákonodárci.
V pátek EK představila návrh reformy, která by mohla vyvolat měsíce sporů a jednání. Očekává se, že se na ní budou podílet jak Rada EU, která zastupuje členské státy, tak Evropský parlament. Mezi členskými státy panují různé názory na to, jak by měla reforma vypadat. Například Itálie, Polsko a Česko preferují variantu, která by byla vstřícnější vůči průmyslu a umožnila by mu snazší adaptaci na nové podmínky. Na druhé straně severské státy a Španělsko varují před jakýmikoliv ústupky, které by mohly oslabit klimatické ambice EU.
Úpravy referenčních hodnot a jejich vliv na průmysl
Revize systému ETS rovněž přináší úpravy týkající se referenčních hodnot, známých jako benchmarky, které určuje, kolik bezplatných povolenek dostane konkrétní podnik. Tento aspekt byl opakovaně zdůrazňován českými představiteli, kteří vyjadřovali obavy, že by měl být počet bezplatně přidělovaných povolenek postupně snižován. Komise však v návrhu neplánuje zrušení systému benchmarků, ale navrhuje jejich úpravu. Nové benchmarky by měly zohlednit elektrifikaci výroby, což by mělo pomoci zejména chemickému průmyslu a rafineriím, a zpomalit zpřísňování některých referenčních hodnot, zejména pro teplo a paliva. Tento krok má být součástí širšího balíku opatření, který by měl zmírnit dopady ETS na energeticky náročný průmysl.
V rámci systému ETS platí princip „znečišťovatel platí“, což znamená, že podniky musí na každou tunu vypuštěného oxidu uhličitého odevzdat jednu emisní povolenku. Většina těchto povolenek je prodávána v aukcích, což generuje příjmy pro členské státy, které tyto prostředky mohou využívat na ekologické projekty nebo investice do udržitelnosti. Část energeticky náročných odvětví však stále dostává povolenky zdarma, což má zmírnit riziko přesunu výroby do zemí s méně přísnými ekologickými normami. Nový návrh EK má za cíl udržet rovnováhu mezi ochrannými opatřeními pro průmysl a ambicemi na ochranu klimatu, což je v současném politickém klimatu velmi citlivé téma.
Očekávané reakce a budoucnost systému ETS
Očekává se, že návrh EK vyvolá různé reakce napříč evropskými státy a institucemi. Zatímco některé země budou pravděpodobně vítat úpravy, které umožní větší flexibilitu pro průmyslové podniky, jiné se obávají, že jakékoli ustoupení od přísnějších klimatických cílů by mohlo ohrozit dosažení cílů stanovených v rámci Pařížské dohody a Evropského klimatického zákona. Vzhledem k tomu, že se blíží termín pro schvalování reformy, je jasné, že diskuse o návrhu budou intenzivní a mohou trvat i několik měsíců. Klíčovým faktorem bude, jak se jednotlivé členské státy postaví k ochraně svých domácích průmyslových odvětví, aniž by došlo k oslabení závazků EU v oblasti klimatické politiky.
Celkově lze říci, že navrhovaná revize systému ETS 1 je klíčovým krokem směrem k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Je však zřejmé, že dosažení konsensu mezi různými členskými státy a institucemi bude vyžadovat pečlivé vyvážení zájmů průmyslu a ekologických cílů. Jakýkoli výsledek jednání bude mít významný dopad na budoucnost evropského průmyslu a jeho schopnost přizpůsobit se rostoucím požadavkům na udržitelnost.
