Na červencovém summitu NATO v Ankaře se očekává, že česká delegace potvrdí závazek k postupnému zvyšování vojenských výdajů na 3,5 procenta hrubého domácího produktu do roku 2035. Tento mandát byl schválen vládou a vyplývá z něj, že zástupci ČR budou zahraničním partnerům ujišťovat, že už letos vynaloží na obranu dvě procenta HDP. I přes tyto sliby však premiér Andrej Babiš uvedl, že Česko pravděpodobně nedodrží tento závazek ani v letošním roce. Podle něj je situace jiná než v minulosti, kdy vláda tvrdila, že závazek splnila, a dodal, že není schopen slíbit, že tento rok bude výdaje na obranu dvě procenta HDP naplněny.
Na jednání kabinetu, které se konalo v pondělí, byl schválen mandát pro delegaci na summit NATO. Podle tohoto mandátu mají čeští zástupci slíbit zahraničním partnerům splnění dvouprocentního obranného závazku již v letošním roce. Tato situace vzbuzuje otázky o reálnosti takových slibů, neboť plánované výdaje na obranu pro letošní rok činí 154,8 miliardy korun, což odpovídá 1,72 procenta HDP. Aby bylo dosaženo dvou procent, muselo by Česko vynaložit 179,8 miliardy korun, což by znamenalo navýšení o 25 miliard korun. V současné době však kabinet nemá konkrétní plán, jak toto navýšení realizovat.
Názory na obranné výdaje v koalici
V rámci vládní koalice se názory na obranné výdaje výrazně liší. Šéf vládní strany SPD Tomio Okamura vyjádřil pochybnosti o reálnosti splnění dvouprocentního závazku v letošním roce. Podle jeho názoru je nutné se nyní soustředit na podporu českých občanů a ekonomiky, a nikoli na zvyšování výdajů na obranu. Takovéto vyjádření naznačuje, že v koalici existují rozdílné priority a názory na to, jakým směrem by se měly obranné výdaje ubírat. Tento rozpor může mít vliv na budoucí rozhodování vlády ohledně rozpočtu a obranné politiky.
Na druhé straně se někteří členové koalice, včetně ministra pro sport a zdraví Borise Šťastného, vyjádřili, že je třeba směřovat k plnění dvouprocentního limitu obranných výdajů z HDP už v letošním roce. Tento postoj ukazuje na snahu některých členů vlády o dodržení aliančních závazků a posílení obranných výdajů. Rozdílné názory v koalici však mohou komplikovat prosazení jednotného postoje a konečných rozhodnutí ohledně obranného rozpočtu.
Budoucnost obranných výdajů a investice do techniky
Podle schváleného mandátu chce Česko do roku 2026 vynaložit na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP, přičemž více než pětina této částky by měla být použita na investice do hlavních druhů vojenské techniky. Tyto investice by měly zahrnovat modernizaci a obnovu armádního vybavení, což je klíčové pro zajištění obranyschopnosti země. Vzhledem k současným bezpečnostním výzvám, které Evropu sužují, je důležité, aby Česká republika aktivně přispěla k posílení kolektivní obrany NATO a zajistila si adekvátní vojenské kapacity. Otázka je, do jaké míry bude vláda schopna tyto investice realizovat v kontextu rozpočtových omezení a různých priorit, které se v současné době objevují.
Celkově je jasné, že obranné výdaje a závazky vůči NATO zůstávají klíčovými tématy v české politice. S blížícím se summitem NATO se očekává, že diskuse o těchto otázkách naberou na intenzitě a že vláda bude muset čelit nejen domácím, ale i mezinárodním tlakům na zajištění odpovídající úrovně obranných výdajů. Jak se situace vyvine, bude záviset na mnoha faktorech, včetně ekonomických podmínek a politických rozhodnutí, které budou přijaty v následujících měsících.
