Projekt plynovodu Southern Interconnection, který má stát přibližně 1,5 miliardy eur, se stal klíčovým bodem nové americké energetické strategie v Bosně a Hercegovině. Tento plynovod má za cíl přivést do země americký zkapalněný zemní plyn (LNG) přes Chorvatsko a tím snížit závislost Bosny na ruském plynu. Podpora tohoto projektu ze strany Washingtonu však přichází ruku v ruce s kontroverzemi ohledně zapojení soukromé firmy AAFS, jejíž vazby na lidi blízké prezidentu Trumpovi vyvolávají otázky o transparentnosti a možném střetu zájmů. Energetický web Oilprice.com zdůrazňuje, že situace kolem tohoto projektu je velmi komplikovaná a plná otazníků, které si zaslouží pozornost.
Historie plynovodu Southern Interconnection sahá několik let zpět, kdy na jeho přípravě pracovaly bosenská společnost BH Gas a chorvatský Plinacro. Klíčový obrat nastal v listopadu 2025, kdy americké velvyslanectví navrhlo, aby výstavbu a provoz převzala nově vzniklá americká soukromá firma AAFS Infrastructure and Energy. Spolumajitelé této firmy, mezi nimiž jsou osobní právník Donalda Trumpa Jesse Binnall a Joe Flynn, bratr bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna, vzbuzují obavy o transparentnost a důvody, proč byla firma vybrána. Dalším zajímavým členem je bosenský lobbista Amer Bekan, avšak detaily ohledně financování a dalších vlastníků společnosti zůstávají nejasné. AAFS navíc nemá žádné předchozí zkušenosti s výstavbou a provozem velkých energetických projektů, což přidává na komplikovanosti situace.
Politické souvislosti a kontroverze
Přestože AAFS byla bez veřejného výběrového řízení postavena do centra projektu, ve čtvrtém měsíci roku 2025 bosenský parlament schválil změnu zákona, která ustoupila státní společnosti BH Gas a umožnila AAFS získat klíčové postavení v tomto projektu. To vyvolává otázky o tom, proč nebyla výstavba nabídnuta zkušeným mezinárodním firmám, jako je například americká společnost Bechtel, která má dlouholeté zkušenosti s podobnými projekty. Americká iniciativa však přesahuje pouze plynovod, AAFS rovněž navrhla výstavbu tří plynových elektráren a usiluje o dlouhodobé koncese na provoz letišť v Sarajevu a Mostaru. V případě Sarajeva se jedná o návrh na 30letou koncesi s možností prodloužení o dalších 20 let, zatímco Mostar již v červnu zahájil proces vedoucí k možné koncesi.
Energetický projekt Southern Interconnection se navíc propojil s širšími politickými událostmi v regionu. Spojené státy začaly v roce 2025 zmírňovat tlak na Milorada Dodika, dlouholetého lídra bosenských Srbů, který byl dříve sankcionován kvůli útokům na státní instituce a Daytonský mírový systém. V říjnu 2025 byly Dodik a jeho rodina z sankčního seznamu odstraněni, což vedlo k jeho podpoře projektu Southern Interconnection. Nicméně Dodik zároveň pokračuje v prosazování vlastních projektů, včetně plynovodu Eastern New Interconnection, který má propojit Republiku srbskou se Srbskem a udržet její napojení na ruský plyn. Tato situace ukazuje, jak složité a mnohovrstevné jsou energetické a politické zájmy v Bosně a Hercegovině.
