Podle nedávného průzkumu agentury Ipsos, který byl realizován pro energetickou společnost epet, se ukazuje, že Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny, známého jako blackout, příliš neobávají. I přes loňský masivní výpadek, který zasáhl přibližně milion odběratelů, jejich připravenost na podobné události zůstává téměř nezměněna. Aktivně se o správný postup při blackoutu zajímá pouze zhruba čtyřicet procent obyvatel. Tato čísla naznačují, že i přes zkušenosti z minulosti se mnoho domácností na možné výpadky nijak zvlášť nepřipravuje.
Loňský blackout, který se odehrál 4. července, byl způsoben pádem kabelu na vedení V411 v důsledku chybné opravy. Tento incident byl považován za největší poruchu v historii české přenosové soustavy a vedl k dalším, vzájemně nezávislým výpadkům. Analýza, kterou provedla ČEPS, potvrdila, že k této události došlo v důsledku řetězce technických závad. I když od té doby došlo k celkovému zlepšení situace, kdy se snížil počet výpadků, přesto domácnosti stále nevěnují dostatečnou pozornost přípravě na takové situace.
Připravenost domácností na blackout
Podle průzkumu má polovina českých domácností připravenou nabitou powerbanku pro případ blackoutu. Dvě třetiny domácností se spoléhaly na svítilny a tři čtvrtiny na svíčky. Zásobu jídla má přitom tři pětiny respondentů, avšak téměř čtyřicet procent domácností nemá dostatek pitné vody na 24 hodin pro všechny členy rodiny. Tento fakt vyvolává obavy, zejména s ohledem na to, že v případě dlouhodobých výpadků elektřiny by mohlo dojít k vážným problémům s dostupností základních životních potřeb.
Situace s přípravou na blackout se podle výsledků průzkumu příliš nezměnila ani za poslední rok. Pouze třináct procent domácností disponuje záložním zdrojem energie, což je znepokojivě nízký údaj. To naznačuje, že mnozí lidé stále spoléhají na to, že se podobné situace nebudou opakovat, nebo že je vyřeší jiným způsobem. Odborníci varují, že je důležité mít alespoň základní zásoby a vybavení pro případ výpadku elektřiny, neboť situace se může rychle zhoršit.
Informovanost a reakce obyvatelstva
Průzkum rovněž ukázal, že dostatek informací o tom, jak se na výpadek elektřiny připravit, má necelá polovina dotázaných. Druhá polovina si není jistá, zda by v případě potřeby věděla, jak správně postupovat. To naznačuje, že i přes loňské zkušenosti s blackouts lidé nedostávají dostatečné informace o tom, jak se chránit a jak se na takové situace připravit. Odborníci doporučují zaměřit se na vzdělávání obyvatelstva o krizovém řízení a na zvyšování povědomí o tom, jak se chovat v případě výpadku elektřiny.
Celkově lze konstatovat, že přestože se situace s výpadky elektřiny v posledním roce zlepšila, pozornost, kterou domácnosti věnují vlastní připravenosti, se zdá být alarmující. Zkušenosti z loňského blackoutu by měly sloužit jako varování a podnět pro zlepšení připravenosti obyvatel na možné budoucí výpadky. Je nezbytné, aby lidé brali otázku vlastního zabezpečení vážně a investovali čas i prostředky do přípravy na krizové situace, které mohou nastat kdykoli a kdekoli.
