Ministerstvo zemědělství, vedené Martinem Šebestyánem z hnutí SPD, připravuje návrh zákona, který by zavedl předkupní právo pro zemědělské pozemky. Tento návrh vyvolává značnou pozornost a rozděluje názorové tábory na jeho podporovatele a odpůrce. Odborníci a zástupci zemědělských organizací vyjadřují obavy, že nový zákon by mohl poškodit menší zemědělce a usnadnit přístup velkým agrokoncernům k půdě. Plány ministerstva zahrnují dvě varianty tohoto zákona, přičemž jedna z nich by umožnila, aby měli nájemci právo na předkupní nabídku, pokud by majitelé pozemků zvažovali jejich prodej.
Předkupní právo by znamenalo, že vlastníci půdy by museli nejprve nabídnout pozemek nájemcům, kteří na něm hospodaří, a teprve po jejich odmítnutí by mohli prodat půdu jiným zájemcům. Konkrétní parametry návrhu zatím nejsou veřejně známy, což vzbuzuje další otázky a obavy ze strany zemědělců. Kritici, jako například Eva Vávrová z neziskové organizace Živá půda, vyjadřují znepokojení nad tím, že ministerstvo jedná pouze se zástupci zemědělského svazu a Agrární komorou, a to bez širší diskuse s dalšími zainteresovanými stranami, včetně drobných farmářů.
Obavy z koncentrace vlastnictví půdy
Dle názoru prezidenta Agrární komory Jana Doležala by nový zákon mohl vést k dalšímu zhoršení situace na trhu s půdou. Podle jeho slov se v současnosti často stává, že zemědělci kupují půdu od překupníků, kteří ji prodávají za mnohem vyšší ceny. Tento trend by se mohl ještě zhoršit, pokud by se předkupní právo stalo realitou. Na druhé straně mluvčí společnosti Agrofert Pavel Heřmanský tvrdí, že zákon je navržen k ochraně menších zemědělců a pomůže jim lépe se orientovat na trhu.
V současnosti je přibližně tři čtvrtiny zemědělské půdy v České republice pronajatých, což činí situaci na trhu s nemovitostmi složitější a náchylnější k spekulacím. Kritici poukazují na to, že právě velké koncerny, jako je Agrofert, by mohly z navrhovaného zákona těžit nejvíce. Agrofert v současnosti hospodaří na největší ploše zemědělské půdy v zemi, která činí zhruba 130 tisíc hektarů. Tímto způsobem by se mohla ještě více posílit jejich moc na trhu a ztížit podmínky menším zemědělcům.
Reakce a možné právní kroky
Asociace soukromého zemědělství již avizovala, že pokud návrh zákona projde, obrátí se na Ústavní soud s žádostí o přezkum jeho ústavnosti. Zároveň se v diskusi objevují obavy o to, jaký dopad by měl zákon na ekonomiku drobných zemědělců a jak by mohl ovlivnit celkovou strukturu vlastnictví zemědělské půdy. Kritici také upozorňují na fakt, že obdobné zákony v jiných evropských zemích byly zavedeny s cílem chránit drobné investory, zatímco český přístup by mohl mít opačný efekt.
V kontextu této situace se objevují také názory odborníků, kteří varují, že podobné kroky by mohly přinést více problémů než řešení. Vojtěch Vomáčka, vedoucí katedry pozemkového práva na Masarykově univerzitě, upozorňuje na to, že český model předkupního práva může v mnohém připomínat praxi v Itálii a částečně Slovinsku, avšak v těchto zemích má jiný cíl – ochranu drobných investorů. Tímto způsobem se zdá, že český návrh zákona může mít opačný efekt, tedy posílení velkých zemědělských koncernů na úkor menších producentů.
