Astronomové zachytili první důkaz akrece černé díry mimo centrum galaxie

Astronomové poprvé zachytili přímý důkaz o mechanismu, kterým si černé díry mohou získávat plyn potřebný pro svůj růst. Tento objev, vedený týmem vědců pod vedením Xin Li z čínské Westlake University, byl zveřejněn 11. srpna na serveru arXiv. V rámci studie se vědci zaměřili na černou díru nacházející se v trpasličí nepravidelné galaxii UGCA 320, která je vzdálená přibližně 20 milionů světelných let od Země. Tato černá díra má hmotnost přibližně 35 000 hmotností Slunce, což ji řadí mezi černé díry střední hmotnosti. Podle současných teorií mohou tyto objekty představovat zárodky mnohem větších supermasivních černých děr, které jsou běžně pozorovány v centrech galaxií.

Unikátní na této černé díře je její poloha, neboť se nenachází v centru galaxie, ale pohybuje se mimo hlavní oblast, kde se vytvářejí nové hvězdy. Tento fakt znamená, že má omezený přístup k mezihvězdnému plynu, který by mohla spotřebovat. Vědci proto zkoumali známky známého mechanismu akrece, jenž je pojmenován po Bondim, Hoylem a Lyttletonovi. Tento proces zahrnuje situaci, kdy se černá díra pohybuje mezihvězdným prostředím, což jí umožňuje přitahovat okolní materiál svou gravitací. Jak se plyn soustředí za pohybujícím se objektem, vytváří hustší oblast – jakousi gravitační stopu, ze které může černá díra následně čerpat potřebný materiál.

Astronomové ve své studii pozorovali tento mechanismus a zaznamenali, jak se plyn za černou dírou soustředí do hustější oblasti. Pomocí spektroskopických měření se jim podařilo dokázat existenci řidšího plynu před černou dírou a hustější oblasti za ní. Tyto měření ukázala, že za pohybujícím se objektem se formují shluky plynu, které odpovídají akrečnímu toku. Tímto způsobem vědci prokázali jednotlivé části struktury, které teoreticky předpovídala existující teorie. To je důležitý krok k pochopení toho, jak černé díry rostou a jak se vyvíjejí v průběhu času.

Periodické změny v akrečním proudu

Dalším fascinujícím aspektem studie bylo sledování změn v čase. Vědci zjistili, že emisní čáry vodíku, které byly výrazné v roce 2021, do června 2025 téměř zcela zmizely. Tento jev naznačuje, že husté shluky plynu v akrečním proudu mohou periodicky zakrývat oblast, odkud pochází záření. V červenci se emisní čáry vodíku částečně objevily znovu a v dubnu 2026 opět zeslábly. Tento cyklický proces naznačuje, že černá díra může čerpat materiál z této gravitační stopy, ale zároveň se musí potýkat s proměnlivými podmínkami v okolním mezihvězdném prostředí. Tyto pozorování poskytují cenné informace o dynamice akrečních procesů a mohou přispět k lepšímu pochopení růstu černých děr v různých prostředích.

Celý tento objev podtrhuje důležitost akrece jako mechanismu, který umožňuje černým dírám růst i v oblastech, kde by to dříve mohlo být považováno za nemožné. Pointa této studie spočívá v tom, že černé díry nemusí být nutně umístěny v centru galaxií, aby mohly efektivně růst. Mohou si vytvářet vlastní gravitační stopy, které jim umožňují zachytávat plyn a z těchto oblastí následně čerpat potřebný materiál. To otevírá nové perspektivy pro studium formování černých děr a jejich vývoje v průběhu kosmického času. Tento objev by mohl také přispět k porozumění tomu, jak se z relativně malých černých děr postupně stávají objekty s miliony až miliardami hmotností Slunce.

Bc. Martina Vaňková | Redakce
Bc. Martina Vaňková | Redakce

Redaktorka magazínu PressPress.cz s citem pro detail a aktuální dění. Věnuje se zpravodajství, kultuře a lifestylovým tématům. Ráda objevuje nová místa a inspirativní příběhy, které následně přenáší na stránky našeho magazínu.

https://www.presspress.cz