Téměř dva tisíce let ležel spálený papyrový svitek ukrytý pod vrstvami popela z erupce sopky Vesuv. Díky pokrokům v oblasti umělé inteligence se nyní podařilo poprvé kompletně virtuálně rozvinout jeho obsah a přečíst část textu, který byl dosud považován za nenávratně ztracený. Svitky pocházejí z antického města Herkuláneum, které bylo zničeno při stejné katastrofě, jež pohřbila i Pompeje v roce 79 našeho letopočtu. Tyto svitky byly objeveny již v 18. století ve vile, která pravděpodobně patřila tchánovi Julia Caesara. Jedná se o jedinou rozsáhlejší dochovanou knihovnu z období klasické antiky, což činí tento objev o to významnějším.
Požár a extrémní teploty během erupce proměnily papyrus v křehký uhlíkatý materiál, což ztížilo jakýkoliv pokus o jeho mechanické rozvinutí v minulosti, často vedoucí k nenávratnému poškození. V reakci na tuto výzvu vznikl projekt Vesuvius Challenge, který využívá moderní počítačové technologie a umělou inteligenci k digitálnímu „rozbalení“ svitků bez fyzického zásahu. V rámci tohoto projektu vědci nejprve vytvářejí detailní CT snímky svitku a následně umělá inteligence rozpoznává jednotlivé vrstvy papyru, virtuálně je narovnává a hledá stopy inkoustu, což přináší nové možnosti studia těchto vzácných artefaktů. Tento konkrétní postup nyní přinesl dosud největší úspěch a vědcům se podařilo rozvinout svitek označený PHerc. 1667, přičemž přečetli téměř 1,5 metru textu rozděleného do dvaceti sloupců.
Objev filozofického textu
Ještě v 80. letech minulého století byl tento svitek označen za zcela nečitelný, což činí jeho aktuální rozluštění významným milníkem v oblasti starověké literatury. Podle odborníků se jedná o filozofický spis, který je zřejmě inspirován stoicismem. Text se zabývá etikou, lidským chováním a ovládáním vlastních tužeb, což jsou témata, jež jsou aktuální i v dnešní době. Jedna z nově přečtených vět říká: „Budeme něco zkoumat, ale nepochopíme to, pokud se nějakým způsobem vzdálíme sami sobě a své vlastní přirozenosti.“ Tato myšlenka ukazuje na důležitost sebepoznání a sebereflexe, což je v kontextu antického myšlení velmi významné.
Výzkumníci zároveň oznámili další významný objev. V jiném svitku se podařilo přečíst název díla O bozích, kniha 8 od řeckého filozofa Filodéma. Dosud se přitom předpokládalo, že existovala pouze první kniha tohoto spisu. Tento objev naznačuje, že naše znalosti o antické literatuře a filozofii jsou mnohem bohatší, než jsme si dosud mysleli. Odborníci věří, že stovky dosud neotevřených svitků mohou skrývat další ztracená díla antických autorů, což by mohlo zásadně rozšířit naše poznání starověké filozofie i kultury. S každým novým objevem se tak otevírají nové možnosti pro další výzkum a interpretaci.
Budoucnost výzkumu antických textů
Podle autorů projektu Vesuvius Challenge se nyní výzkum dostává do nové fáze. Zatímco dosud bylo největší výzvou text vůbec zpřístupnit, nyní přichází na řadu klasická práce historiků, filologů a filozofů, kteří budou jednotlivé texty překládat, interpretovat a zasazovat do historických souvislostí. Tento proces je nezbytný pro pochopení kontextu, ve kterém byly tyto texty napsány, a pro jejich význam v rámci antické kultury. Odborníci budou muset čelit řadě výzev, včetně jazykových nuancí a historických odkazů, které mohou být pro moderní čtenáře složité. Avšak s pokroky v oblasti technologií a metodologie se očekává, že bude možné získat nové a cenné poznatky o starověkých myšlenkových proudech a tradicích.
Celkově lze říci, že objev svitku PHerc. 1667 a dalších textů představuje významný krok vpřed v našem chápání antické literatury a filozofie. Projekt Vesuvius Challenge ukazuje, jak moderní technologie, jako je umělá inteligence, mohou přispět k odhalení starověkých tajemství, která byla po staletí skryta. Tento úspěch také podněcuje zájem o další výzkum a prozkoumání dosud neznámých aspektů starověké kultury, což je jistě vzrušující perspektiva pro historiky i širokou veřejnost.
