Fatih Birol, šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA), prohlásil, že přechod na elektrickou energii nebude určen pouze klimatickými cíli, ale výrazněji cenovou dostupností této energie. Podle jeho slov lidé nebudou motivováni přecházet na elektřinu, pokud ceny zůstanou vysoké. Birol v rozhovoru pro média zmiňuje, že pro úspěšný přechod na obnovitelné zdroje energie je zapotřebí nejen ekologické povědomí, ale také ekonomické pobídky, které domácnosti a firmy přimějí k investicím do elektrických zařízení a technologií. Zároveň dodává, že evropské státy musí nalézt způsob, jak zlepšit infrastrukturu pro distribuci elektřiny, aby bylo možné efektivněji využívat zvyšující se podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu.
Birol také upozorňuje na aktuální situaci s dodávkami energie v Evropě, kde je problém s kapacitou elektrických sítí a jejich schopností přenášet stále rostoucí objem elektřiny. Ačkoli se výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů zvyšuje, nedostatečná infrastruktura brání efektivnímu rozvodu této energie k konečným uživatelům. Tento problém se stává stále naléhavější, zvláště v době, kdy se Evropa snaží snížit svou závislost na fosilních palivech a přejít na udržitelné zdroje energie. Bez adekvátní obnovy a modernizace energetických sítí nebude možné plně využít potenciál obnovitelných zdrojů, což může zpomalit celkový pokrok v oblasti dekarbonizace.
Rizika spojená s dodávkami energie
V souvislosti s energetickou bezpečností Birol varuje před možnými dopady, které by mohly nastat v případě dlouhodobého uzavření Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro globální dodávky ropy a zemního plynu. Pokud by se tuto situaci nepodařilo vyřešit, mohlo by to mít dopady na ceny a dostupnost nejen paliv, ale i dalších klíčových surovin, jako jsou hnojiva nebo chemické produkty, které jsou pro evropský průmysl nezbytné. Birol zdůrazňuje, že je potřeba přijmout preventivní opatření, aby se předešlo skutečnému nedostatku energie, což by mohlo výrazně ovlivnit ekonomiku a životní úroveň obyvatel. Místo návratu k levnějším dodávkám ruského plynu, které by mohly opět vytvořit závislost na jednom dodavateli, by se měly evropské země zaměřit na diverzifikaci svých dodavatelských zdrojů a investice do obnovitelných a alternativních energií.
Budoucnost evropské energetiky
Birol rovněž kritizoval myšlenku, že by se Evropa měla vrátit k většímu dovozu ruského plynu, což by podle něj znamenalo opakování staré chyby. Tato závislost na jednom dodavateli se ukázala jako slabina již během konfliktu na Ukrajině, a jakékoli obnovení této závislosti by mohlo vést k dalším problémům v oblasti energetické bezpečnosti. Místo toho by se měly evropské země soustředit na rozvoj vlastních zdrojů a investice do nových technologií, které by mohly přispět k větší energetické soběstačnosti. Birol také upozorňuje na to, že domácí produkce ropy a plynu v jednotlivých státech může pomoci, ale nebude schopna vyřešit celkovou energetickou situaci v Evropě, která je nyní závislá na dovozu. Očekávání, že se objeví nová rozsáhlá ložiska, která by mohla nahradit dovoz, je podle něj nerealistické a evropské země by měly hledat inovativní řešení, jak se postavit k výzvám, které před nimi stojí.
