Až dosud se vědci domnívali, že první důkazy o lidském líbání pocházejí z jižní Asie a jsou staré 3500 let. Právě odtud se měl tento „zvyk“ rozšířit do dalších oblastí světa společně s… virem herpes simplex (HSV). Nový výzkum však posouvá datum prvního polibku o více než 1000 let zpět a umisťuje jej do jiné oblasti světa.
Vědci z Kodaňské univerzity se ve svém výzkumu opírali o řadu písemných zdrojů z nejstarších mezopotámských společností. Tímto způsobem zjistili, že líbání bylo na Blízkém východě dobře zavedenou praxí již před 4 500 lety. Objev učinili Dr. Troels Pank Arbølla a Dr. Sophie Lund Rasmussen.
Nejen lidé se líbají
Starověká Mezopotámie je nazývána kolébkou lidské civilizace. V oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris lidé psali klínovým písmem na hliněné tabulky. Mnoho tisíc těchto tabulek se dochovalo dodnes a obsahují jasný důkaz, že líbání bylo ve starověku považováno za prvek romantické intimity. Tato aktivita by také mohla vyjadřovat přátelství a upevňovat rodinné vztahy – vysvětluje Dr. Arbøll, který se již léta zabývá historií národů obývajících Mezopotámii.
Podle odborníků by líbání nemělo být považováno za zvyk, který vznikl pouze v jednom regionu, odkud se rozšířil do celého světa. „Zdá se, že líbání bylo praktikováno v mnoha starověkých kulturách,“ říká Dr. Arbøll.
Studie na bonobech a šimpanzích, nejbližších žijících příbuzných lidí, ukázaly, že oba druhy se líbají. To může naznačovat, že tato praxe je základním chováním nalezeným u lidí. Proto se s ním setkáváme v různých kulturách, vysvětluje Dr. Rasmussen.
Líbání je přenašeč nemocí
Kromě sociálního a sexuálního významu může líbání hrát nezamýšlenou roli při přenosu mikroorganismů, které potenciálně způsobují šíření virů mezi lidmi. Příkladem je virus herpes simplex, který mohl populaci infikovat líbáním.
Existuje velká sbírka lékařských textů z Mezopotámie. Někteří zmiňují nemoc, která se podobá infekci HSV, poznamenává doktor Arbøll. Badatelka však upozorňuje, že starověké lékařské texty byly ovlivněny různými kulturními a náboženskými koncepty, takže by se neměly vždy brát doslova.
„Je zajímavé vidět některé podobnosti mezi nemocí buʾshanu, popsanou ve starověkých mezopotámských lékařských textech, a symptomy způsobenými infekcemi herpes simplex. V ústech a kolem nich se objevily infikované puchýře bu’shan. A to je jeden z dominantních příznaků HSV, říká Dr. Arbøll.
Dr. Arbøll a Dr. Rasmussen dospěli k závěru, že budoucí výzkum starověké DNA může vrhnout nové světlo na účinky líbání na sociální chování a šíření patogenů.